RSS

Hezké vesnice hezky hoří (Lepa sela lepo gore, dir. Srđan Dragojević, 1996)

23 dub

Mysleli jste si, že není možné natočit film, který by spojoval konverzační komedii s válečným dramatem nezřídka obohaceným o až hitchcockovsky hororové scény? Nebo že by snad mohl být problém natočit jej v šesti (!) časových rovinách tak, aby byl bez problémů ukoukatelný, a to ani nepočítám četné retrospektivy do minulosti jednotlivých hrdinů filmu? Tak to jste neviděli jugoslávský (no, možná by bylo daleko přesnější tvrdit již „srbský“) film „Lepa sela lepo gore“ oceňovaného režiséra s pořádně prořízlou hubou Srđana Dragojeviče natáčeného stále ještě ve válečné Bosně, konkrétně na území Republiky Srbské. Ano, to je to místo v tu dobu kontrolované válečným zločincem Radovanem Karadžičem, přičemž tam, kde se film natáčel, v tu dobu operoval možná ne tak mediálně známý kriminálník Milan Lukić, ovšem to nijak nesnižuje ani jeho zodpovědnost za válečné zločiny, ani legitimitu odsouzení mezinárodním soudním tribunálem v Haagu.

Dvouhodinový film vypráví příběh sedmičlenné čety (byť nazývat podivnou směsku narkomanů, skutečných vojáků JNA i vesnických balíků vojenským útvarem je značně nadnesené), jež se po útoku bosenských muslimů stáhla do zlověstného opuštěného tunelu, z nějž se po několik dní bránila. Nejde však v žádném slova smyslu o oslavný příběh, natož story hovořící o domnělém válečném hrdinství. Sedmičlenná parta je údajně značně autentickou přehlídkou lidí, kteří skutečně v Bosně bojovali, pokud se to o skupině vojáků plodící jednu komediální situaci za druhou vůbec dá tvrdit – důstojník jugoslávské armády, který si patrně takřka nevšiml, že se změnila politická mapa a JNA kontroluje výhradně Milošević, narkoman, co se chtěl zabít po předávkování skokem z mostu, ovšem omylem dopadl na vůz konvoje srbské armády, která se zrovna vydávala na cestu směrem do Záhřebu s písní o prznění chorvatských popových hvězd na rtech, nebo balkánský zloděj operující v západní Evropě, co se nechá nalít do armády předstírajíc, že je svým vlastním mladším bratrem. Dragojević jednoznačně odmítl ztvárnit motivaci jít do války byť jen jediné postavy, ať už domnělou či skutečnou, jako racionální, a bez jakékoli sentimentality popisuje tupost, s jakou někteří naslouchají propagandě, zatímco jiní se zkrátka nechají semlít válečnou mašinérií. Konverzační komedie o pití vlastní moči, flirtování s americkou novinářkou, vtipech o vojácích UN i o zúčtování s hodnotami bývalé Jugoslávie je přerušována ukázkami těch nejhorších válečných zvěrstev, přičemž u některých scén jsem měl pocit, že koukám na Braindead nebo Bad Taste od Petera Jacksona – umělá krev stříká všemi směry a snad jen ta burácející srbská dechovka je tam navíc. Kombinace komedie a válečného dramatu s hororovými prvky, která si svým způsobem dělá srandu z války stejně jako ukazuje zvěrstva v plné nahotě, je v tomto případě vynikající stejně, jako je zneklidňující. Byl jsem nucen ocenit fantastickou kvalitu scénáře, dialogů, režie i  herců, mezi nimiž bych vyzdvihl Nikolu Koju (hrajícího i v nejnovějším Dragojevićově filmu o gay právech v Bělehradě jménem „Parada“) jako ohromného komediálního herce, Batu Živojinoviće v roli srbského kapitána a Milorada Mandiće v roli Viljušky, jenž ve filmu ztvárnil jednoduchého četnika (neplést s prvorepublikovým četnictvem, četnici jsou srbští fašisté, jakýsi protipól chorvatským ustašovcům). Film je tedy značně zneklidňující, ale po všech stránkách vynikající. Hlavním problémem tak zůstává pro Čecha podivná kombinace žánrů, kdy se nebudete asi cítit příliš příjemně, že se smějete při hláškách zverbovaných kriminálníků, co v Bosně ve skutečnosti páchali strašlivá zvěrstva. Hlavně z tohoto důvodu ve mě film vyvolal celou řadu otázek, pročež jsem načetl pár zdrojů a rozhovorů o Dragojevićových pohnutkách, o tom, jak je film ideologicky vnímán a jak je světově i lokálně ceněn. Ideologická stránka filmu by však podlě mě neměla ovlivňovat názor na jeho řemeslné kvality, a tak se o ní zmíním až o odstavec dále.

Mé hodnocení: 80%

Update 9/5/2012: Po třetím zhlédnutí dávám 100%. Ten film zkrátka nemá slabé, nepromyšlené nebo nudné místo, zato památných scén přehršel.

+ Skvělý scénář a režie, herci, zdatné ukočírování šesti časových rovin zachycujících rozmezí třiceti let, tancování mezi žánry od komedie až takřka po horor.

– Pro kohokoli na západ od Srbska může být film příliš matoucí, což je však stěží regulérní zápor. Podobně jako ideologický rozměr filmu.

Ideologie?

Mou rozpolcenost stran filmu nejlépe ztělesňuje jinak skvělá scéna se skladbou od kapely Električni Orgazam „Igra rokenrol cela Jugoslavija„, v níž za doprovodu řízného rocku vidíme srbské vojáky zapalovat vesnici, sprejovat  na zdi domů nacionalistická hesla, ale i zalévat květiny benzínem. Scéna totiž vyznívá až nebezpečně cool a dá se říct, že se ztotožňuji s obecnou kontroverzí, že film zachycuje muslimské válečné zločiny hodně naturalisticky (scéna s násilnou obřízkou srbského mladíka, znásilněním učitelky ze základní školy), zatímco ty srbské jsou vykresleny občas ironicky a s nadhledem, který by je mohl až trivializovat. Na druhou stranu ohromně oceňuji symboliku vidličky – abyste rozuměli, ve filmu srbský vesnický balík popisuje Srby jako nejstarší národ světa, jehož příslušníci jedli vidličkou už v době, kdy Němci a Angličani údajně jedli ještě rukama. Parádně sugestivní řeč vedená srbštinou s tím nejvesničtějším možným přízvukem krásně ironizuje národ vesničanů, který sám sebe v té době viděl v pozici velmoci. Na konci filmu se pak (SPOILER!) hlavní hrdina filmu pokusí zavraždit v bělehradské nemocnici muslimského vojáka právě vidličkou, v čemž se dá vidět do značné míry symbolika celého filmu a jakýsi národní napoleonský komplex, který mohl pramenit třeba i z obecné nevzdělanosti. Ubezpečuji vás, že tahle scéna nijak trivializována není a je pojata až hororově. V některých zemích byl film ohromně ceněn (Anglie), v jiných zase propadl (Francie) a v minulosti mu bylo vyčítáno například, že příběh o četě Srbů uvězněných v tunelu muslimy ukazuje celý konflikt zcela v opačném světle, než jak tomu ve skutečnosti bylo. Sám Dragojević k válce v Bosně pak říká to, co spousta ex-Jugoslávců vyslovuje jen za zavřenými dvěřmi – domnívá se totiž, že celá válka byla zinscenována jako divadlo vedené bývalým chorvatským prezidentem Tudžmanem a srbským diktátorem Miloševićem, které se vymklo z rukou. K výše zmíněnému se dá dodat, že bosenský režisér a bývalý voják Danis Tanović hovoří o filmu jako „skvěle udělaném, ale etnicky problematickém pro ostudné zobrazení války v Bosně“. Sarajevský ministr kultury (Bosna je rozdělená na kantony) Emir Hadžihafizbegović o Dragojevićovi a jeho štábu dokonce říká, že je „morbidní a rouhačský“, protože natáčel v místech, kde se občas jen pár týdnů či měsíců předtím nacházela válečná fronta. V titulcích pak Dragojević děkuje za pomoc s produkcí i armádě Republiky Srbské, což je považováno za značně kontroverzní – osobně bych v tomto konkrétně až takový problém ale neviděl, pokud štáb natáčel v místech, na kterých skutečně natáčel, bez přimhouření očka ze strany armády by to asi nešlo. A sám Dragojevič? Dovolím si citovat z velmi zajímavého rozhovoru na Cinepuru: „ Udělat film o válce za války je vlastně skoro šílenství. Když jsem četl příběh v novinách, který byl pak základem scénáře, o četě vojáků, která uvízla v tunelu, chtěl jsem ho nejdřív udělat na způsob Hitchcocka, jeho filmu z druhé světové války o skupině lidí na lodi, chtěl jsem, aby to byl žánrový film. Pak jsem jel do Bosny kvůli přípravě filmu a uvědomil jsem si, že scénář vůbec není pravdivý, tak jsem ho přepsal, tehdy jsem vymyslel všechny ty menší zápletky a retrospektivy, což bylo velmi těžké. Ale čas strávený tam byl strašně důležitý, potkal jsem tam válečné zločince, hrdiny, lidi, co vlastníma rukama zavraždili stovky lidí, lidi, co měli svoje vlastní tanky a jezdili s nimi po městě, hodně bizarních věcí jsem se tam dozvěděl a to mělo obrovský vliv na film. Když začnete dělat film, otázka etiky se dostane do pozadí, nemáte na to čas, pak byste neudělal film založený na každodennosti, musíte udělat stovky okamžitých rozhodnutí. A potom, co jsem viděl film, jsem byl spokojený, nic jsem nepředělával, ve spoustě věcí jsem byl velmi upřímný.

Zdroje:

Rozhovor s režisérem na českém webu Cinepur

Filmový profil na Wikipedii

Srdan Dragojević na Wikipedii

O Dragojevićově patáliích v Hollywoodu na Indiewire.com

Advertisements
 
 

10 responses to “Hezké vesnice hezky hoří (Lepa sela lepo gore, dir. Srđan Dragojević, 1996)

  1. Libor Dokoupil

    Květen 16, 2012 at 8:20 pm

    Měl bych mnoho výhrad, ale uvedu pouze jednu. Ta se týká tzv.Četniků, které jste nazval fašisty. Zjistěte si, kdo zachránil cca 5OO amerických letců, kteří nedobrovolně skončili na území Srbska, když letěli bombardovat ropné sklady v Rumunsku. Byly to oddíly Srba Mihajloviće, kteří tyto letce zachraili, i když v odvetě Němci vypálili mnoho jejich vesnic. Po válce byl jeho ideologickým nepřítelem, komunistou Titem křivě obviněn ze spolupráce s Němci.

     
  2. Vrobi

    Květen 19, 2012 at 10:20 pm

    Vážený pane, to, že je někdo fašista, neznamená, že nemůže zachránit lidský život. Jistě by se našlo pár fašistů, co někdy někoho zachránili. Znamená to snad, že nejsou fašisti? Pokud se výhrada měla týkat toho, že četnici nemohli být fašisté, pokud bojovali s němci, tak k tomu mohu jen říci, že v minulosti bojovali demokraté s demokraty, indiáni s indiány a monarchisté s monarchisty. Hezký den:)

     
  3. Libor Dokoupil

    Květen 20, 2012 at 1:29 pm

    No tak jinak, myslíte si, že obdivovatel Anglie, Ameriky a poslušný voják svého exilového krále je fašista jenom proto, že v komunistech viděl stejné nebezpečí jako ve fašistech? Ano, ke konci války Mihajlovič omezuje bojůvky, protože daň za každého zabitého Němce byla velká. Vypálené vesnice, mnoho zabitých civilistů. Film nebyl moc přijat ve Francii díky panu podivínovi Bernardu Lévymu, samozvanému filozofovi, jehož hlavní životní náplní je cestovat po světě a podporovat barevné revoluce. Trošku zapoměl, že za 2.s.v. bosenští muslimové z divize Handzar vraždili kolem Paříže. (proto ta Eiffelova věž v domě zabitého muslima). Mimochodem, prezident těchto „hodných“ muslimů byl za války členem organizace Mladá Bosna, která sympatizovala a spolupracovala s fašisty.

     
  4. Vrobi

    Květen 20, 2012 at 4:18 pm

    Promiňte, tyto informace si ještě musím dostudovat. Takto s Vámi nemohu diskutovat – v tomto směru jsou mé znalosti značně omezené. Děkuji za pochopení.

     
  5. Libor Dokoupil

    Květen 20, 2012 at 9:54 pm

    Nic se neděje! Ten film je přesně trefený hřebíček na hlavičku a pro zajímavost, posloužil na katedře mezinárodních vztahů jako studijní materiál. Za těch 100% se nemusíte stydět, ten film si je zaslouží. Například tato scénka vypadá jako propaganda youtube.com/watch?v=BQkYVTBdZEA, ale ty záběry na monitoru jsou autentické a je to opravdový počátek války, připomínající pamětníkům krvavou minulost 2.s.v. války na Balkáně. A ta poslední válka z devadesátých let není konečná, muslimští extrémisté začínají mít v oblasti velký vliv a mají bohaté sponzory….Proto to střihnutí do prstu úplně na závěr, kdy si je autor vědom toho, že je v oblasti pouze malá přestávka před dalším konfliktem. Spoustu těchto bojovníků totiž v Bosně zůstalo http://www.youtube.com/watch?v=OtfDi6nb4H8&feature=related

     
  6. Vrobi

    Květen 21, 2012 at 11:09 pm

    Trochu se obávám, že to jako propaganda nevypadá, ale skutečně to propaganda je. Propaganda nutně neznamená, že si vše vymyslíte, ale že používáte nejrůznější způsoby manipulace, což je přesně ten případ. A domnívám se, že Dragojević ironizuje, jak to působí na srbské balíky, poměrně dost dobře a vtipně, stejně jako ve filmu Rane, kde se srbská propaganda také objevuje.

    A k těm bojovníkům bosenského nasheedu? Nepřekvapuje mě, že v Bosně zůstali, na jejich místě bych tam taky zůstal, je to krásná země:). Těžko to však jsou původní obyvatelé Jugoslávie. Bosna byla po staletí multikulturní země a nevím, proč by to nutně v blízké budoucnosti mělo vyvolat opět konflikt kvůli nějakým válečným veteránům. Ti jsou ostatně na všech stranách, stejně jako váleční zločinci. A že Milošević mezi nimi hraje prim, o tom jsem bezvýhradně přesvědčen.

    Spousta lidí se shodne na tom, že ucelený a nestranný pohled na války na Balkáně (alespoň tedy 1990-1995) nabízí dokument BBC Death of Yugoslavia. Pokud jste neviděl, doporučuji. Je to po hodinách rozsekané na šest dílů, k dispozici na Youtube.

     
  7. Libor Dokoupil

    Květen 22, 2012 at 9:20 pm

    Víte, mě britský dokument moc neosloví, já si raději čtu svědectví u soudu v Haagu a to jsou panečku věci! Propaganda samozřejmě roztáčela své soukolí, ale v Chorvatsku to nebylo jiné. Nedávno řekl Mitrofanov v TV, že v Chorvatsku hraničila až s fašismem. Na Dragojevićovi si cením kritiky, kdy střílí do vlastních řad. Ale to neznamená, že ostatní jsou lepší jenom proto, že to sami nedokážou. Pokud jde o Miloševiće, aniž bych se chtěl jakkoliv zastávat, protože byl určitě lepší právník než politik, řekněte mi, co mu bylo u soudu v Haagu prokázáno? Pokud já vím, tak vůbec nic! Radikální muslimové na Balkáně jsou nebezpečí tím, že se budou snažit sjednotit státy s většinovou muslimskou populací (Balkanistan) a zavést zde právo šaría.

     
  8. Milan Hornát

    Prosinec 8, 2012 at 10:32 pm

    Dobrý den, Vaše recenze filmu, pominu-li nechutnou mediálně nakaženou protisrbskou propagandou je dobrá, a rád se na něj kouknu. Nicméně doporučuji Vám se trochu více pohroužit do problematiky války v Jugoslávii, protože pokud to uděláte, za ty protisrbské komentáře si ještě v lepším případě nafackujete. Hezký den. Milan Hornát.

     
  9. Vrobi

    Prosinec 10, 2012 at 11:25 am

    Můj „médii“ nakažený obraz je ve skutečnosti zformovaný dlouhodobým pobytem v regionu. Hezký den, ať se Vám film líbí.

     

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: