RSS

Monthly Archives: Srpen 2010

Z mého přehrávače – Hudební tipy #2

Dub FX – Everythinks A Ripple (2010)

Důkaz, že skutečná hudba se může obejít bez jakýchkoli hranic. Žádný label, žádné nástroje, žádné koncertní haly. Benjamin Stanford alias Dub FX se na svém prvním studiovém albu vyznává z lásky k soulovým, reggae, ale i drum’n’bassovým kořenům a slouží mu k tomu (nebo to alespoň tvrdí) pouze jeho vlastní ústa, pedál s efekty od Rolandu a pár volně stažitelných a snadno dostupných samplů. Většinou zpívá na ulicích velkých měst po celém světě pouze v doprovodu své exotické snoubenky Flower Fairy a dle svých slov od chvíle, kdy byl vytvořen Myspace a Youtube, nepotřebuje vydavatelství. Maximální DIY přístup k tvorbě je přitom v ostrém kontrastu s nebývalou kvalitou jeho nahrávek. Zní to zkrátka příliš dobře, než aby mohla být pravda, že ten chlap vše zvládá vlastními ústy. Nebo přece? Ať tak či tak, jedná se o nepřeslechnutelný talent a je neuvěřitelně labužnické poslouchat, jak Stanford pracuje s aranžemi, jak dokáže udělat i z pouhého představení se na ulici prvotřídní a fantasticky zrytmizovaný rap nebo jak využívá jednoduchých efektů k zajímavým harmonickým souzvukům. Kromě vynikající muziky deska ale nabízí i silné, pozitivní energií nabité texty. Podělím se s vámi alespoň o jeden z božích kousků z dílny tohoto neskutečného svobodomyslného machra.

Skeletons – Smile (2010)

Dílko neexistující kapely. Za vším stojí Ben Lamdin (je možná trochu smutné mít jméno, za nějž vám google náhradou nabídne „Bin Ladin“) z brightonské Nostalgia 77, který se jednoho dne rozhodl si jen tak doma pro radost natočit poctivou směs afrobeatu, jazzu a funky. Výsledek je nečekaně boží, jakkoli za deskou stojí jen více méně improvizující muzikanti, kteří zrovna náhodně kočovali  Benovým bytem. Album je tedy maximálně spontánní a naprosto boží na horké letní večery. Pokud jde o mě, možná bych ocenil kapku víc elektroniky a sem tam dunivější beat, ale i tak jsem maximálně nadšenej. Zkuste!

DJ Krush – OuMuPo 6 (2007)

Propírané album patrně není nejlepším počinem tohoto tajemstvím opředeného japonského umělce, je zkrátka prvním, na které jsem narazil. A nelituji! DJ Krush, pravým jménem Ishi Hideaki, je jedním z pionýrů hiphopového DJingu v zemi vycházejícího slunce. Ovšem jak už tomu tak bývá, na Dálném východě není nic jen tak. Hip Hop v Ishiho podání je tedy většinou instrumentální, je silně obohacen o triphopové nebo ambientní a soundscape vlivy, díky čemuž zní výsledek jako kmenová esoterická muzika s beatem, který vyplivly moderní technologie. Samotný Ishi je na scéně 20 let, je mu takřka padesát let a k mixování se dostal poté, co zhlédl film Wild Style. Předtím byl členem lokálního gangu v Tokiu a poté se dokonce dostal k Yakuze, odkud zmizel poté, co dostal v obálce pár prstů svého nejlepšího přítele. Silná káva, ale skvělá hudba.

 
Napsat komentář

Posted by on Srpen 3, 2010 in Hudba a download