RSS

Monthly Archives: Červen 2009

Rosetta/City of Ships/Blindead (007, Praha – 18. 06. 09)

RosettaPo delší době jsem dostal hlad po živé hudbě a rovnou po nějaké z extrémnějšího soudku. Relativně celé zkouškové jsem zavřený doma nad učením popřípadě píšu články do časopisu, tak jsem si řekl, že by nezaškodilo se protáhnout. Vyplatilo se.

Všechny tři kapely, které navštívily klub na strahovských kolejích patří k tomu „mainstreamovějšímu“ (ve smyslu „snesitelnějšímu pro běžnějšího posluchače“) z v poslední době velmi rozšířeného a oblíbeného žánru zvaného sludge core (tedy.. oblíbeného mezi určitou sortou lidí).  Nevíte, co si pod tím představit? Představte si běžný hardcore, který ale hrají zombies a místo klasicky energického tempa jim rytmiku drží někdo, kdo v rytmu tepu umírajícího důchodce tluče víkem od rakve. Tato hudba je charakteristická dlouhými nervními a ambientními plochami, obrovskou náladotvorností a vypjatými brutálními pasážemi, kdy postupně sílí a zase utichá jakási hluchová stěna. Brnkání a kosmické ruchy se mohou vzepnout jako tsunami do mohutného kytarového valu, a to všechno bez větších rytmických zvratů, což poskytuje dostatečný prostor pro meditaci těm psychotičtějším z nás. Miluji nestory této muziky Neurosis a Cult of Luna, ale skutečně nevydržím poslouchat pouze tento žánr, a tak středobodem zájmu mého středního ucha stále zůstávají soundtracky a „inteligentnější“ popík. Čas od času kouzlu sludge nicméně podlehnu a právě takovou náladu jsem měl i dnes.

CityofShipsPrvní kapelou byli Američané z Richmondu jménem City of Ships a šlo jednoznačně o nejchytlavější kapelu toho večera. Chvílemi překvapivě melodický vokál, hodně rytmických zvratů a velmi slušné nasazení, díky čemuž jsem si kapelu okamžitě překřtil na „sludgeovou Nirvanu“. Tomu bylo poplatné i to, že zpěvák City of Ships jako by z oka vypadl zesnulému puškařovi Kurtu Cobainovi. Set mi připadal výborný byť nálada v sále byla zatím stále hodně chladná (nezapomínejme, že jsme v Čechách, nikoli v Polsku). Trval překvapivě pouze kratičkých dvacet minut, ovšem méně je někdy více a set americké kapely byl právě tímto případem. City of Ships díky tomu ani na vteřinu nenudili a já byl se začátkem koncertu nadmíru spokojen. Jen bych podotknul, že i přes pouze tříčlennou sestavu šlo o jeden z nejhlasitějších setů, jaké jsem kdy slyšel. Kytara řvala skutečně bestiálně a byť jsem byl nejdřív na vážkách, zda jsem si po tak dlouhém čase coreové abstinence jednoduše odvykl, reakce kamarádů mě přesvědčily o opaku. Dále od beden se radši drželi i notoričtí návštěvníci koncertů.

blindeadNa druhý kousek jsem se hodně těšil. Polští Blindead zvaní „polští Neurosis“ (no, jak kým) jako by z oka vypadli klasickým polským metalovkám, s kterými mám skutečně bohatou zkušenost. Velcí vazbiči s lysými, nebo naopak totálně zarostlými hlavami, jednoduchý a úderný název a hlavně typická energie a vysmátost. Tentokrát šlo již o plnohodnotný set, který se nesl spíš než v nervních tempech Neurosis ve více metalovém duchu – Blindead zkrátka nejsou schopni zapřít svůj původ, což ovšem v žádném případě nevadilo. Kapela má totiž hodně daleko k tomu, co by se dalo nazvat „agro muzikou“ a kvalita její tvorby dalece převyšuje hranice deathmetalového království, jak by se dala země na sever od Ostravy nazvat. Oproti svým americkým kolegům byli roztomile neohrabaní, přesto vzdávali legendám „nervního“ žánru osobitý a úctyhodný hold. Zakoupil jsem si i nové EP této šestice jménem „Impulse“, abych si to mohl ještě jednou jaksepatří ověřit.

rosetta1Vrcholem večera byli podle očekávání další Američané, Rosetta. Jedna z vůdčích kapel nové vlny sludgecore předvedla přesně to, co by znalí jejich desek čekali. Maličký a všemi jehlami tetovaný frontman byl skutečný ďábel, který se nijak nerozpakoval tančit po odposleších nebo zakřičet půl skladby bez (!) mikrofonu a s klidem přervat hlukovou stěnu za ním. Došlo i na klasické propriety punku a hardcoreu, jako je nabízení mikrofonu fanouškům, ať si „taky zařvou“, svíjení se v mohutném kulohryzu a vůbec šlo o mimořádnou show. Celý set doprovázel kosmický ambient hraný z PC, který zpěvák občas usměrňoval hraním si se smyčkami. Strunná divize celého ansámblu by se dala nazvat jakkoli, jen ne jako „konvenční“. Došlo i na hraní na kytaru smyčcem, což jsem dosud viděl jen u islandských náladotvůrců Sigur Ros. Tím ale spektrum strunných nálad nekončilo. Tolik kytarových efektů, kolik se válelo kolem kytaristových nohou, jsem snad v životě neviděl – Rosetta jsou evidentně čistokrevnými „sběrateli hlučných krabiček“. Velmi osobitý a energický set byl zakončen mohutným aplausem a rychlým přídavkem. Kdo má k žánru vztah a nenavštívil toho dne Strahov, udělal velkou chybu. Já jsem nadmíru spokojený a definitivně jsem se přesvědčil, že na červencovém pražském koncertě Neurosis nesmím chybět.

Reklamy
 
komentáře 3

Posted by on Červen 18, 2009 in Hudba a download

 

Tipy na herní soundtracky #1

inFamous (OST – Amon Tobin/James Dooley/Mel Wesson/Martin Tillman/Jonathan Mayer)

infamousRecenzi na výbornou sandboxovou akci pro PS3 si můžete přečíst v konzolové příloze 184. čísla časopisu SCORE, takže se zde o samotné hře nijak rozepisovat nebudu. Nicméně si nemůžu odpustit alespoň to, že se inFamous od podobných žánrových her liší především mimořádnou dávkou stylového zpracování. Je spíše podprahového charakteru, ale přesto stále tušíte, co se snažili autoři hry ze Sucked Punch vytvořit. Velkolepý komiks v rytmu ulice. Pouliční punk, writerská scéna, skateboarding, překonávání fyzikálních zákonů i sama sebe, o tom všem hra je, což je zřetelně znát i z každého tónu jejího soundtracku. Na tomse podílela početná skupina autorů, pročež je vcelku s podivem, že se bez problému domluvili a vzájemně si spolupráci pochvalují. Těžko říct, nakolik jde jen o reklamní canc, ale sami o procesu tvorby hudby inFamous hovoří jako o hudební variaci na sandbox – až do deadlinu nebyla žádná skladba uzavřená, stále se měnily aranže, pohrávali si se zvukem a proháněli ho množstvím filtrů a serepetiček. Na začátku všeho údajně stála myšlenka, že jeden ze skladatelů vytvoří skladbu a další mu ji pak „zkazí“. Doplní ji nasbíranými samply z ulice, ať už tříštícího se skla nebo zvukově znetvořené sbíječky a vůbec ji celou zohýbá jako rezavou trubku. Prý se u toho náramně bavili a upřímně řečeno, je to znát.

Hudba je velmi skoupá na dnes tolik populární orchestrální aranže, které bývají sice velkolepé, ale o to nudnější a nezapamatovatelnější. inFamous jde vlastní cestou a nabízí podivný a velmi chytlavý mix temného ambientu a elektroniky, často až s breakbeatovou hopsavostí. Všechno přitom stojí na dunivé a velmi rytmicky pracující base a elektrickém violoncellu, jež vytváří základní nosné motivy. Hodně je slyšet digitální hraní si s výškou tónu, na kterémžto fíglu stojí atmosféra hned několika skladeb. Zní to jako když se tón tlukotu vašeho srdce propadá někam hluboko do nicoty a zase zpátky, což vytváří skutečně nevšední dramatickou náladu. Ta se nese především v duchu toho, co si představíte pod hudbou města. Jako kdyby celé čtvrti opustili lidé i auta a samo město by se z radosti nad svou nenadálou svobodou rozeznělo všemi svými zdmi, trubkami, betonovými valy a vším, co si jen můžete představit. Anglicky by se tato muzika dala nejlépe nazvat „urbanscape“, jakási podstatně špinavější a rytmičtější variace na přírodní ambienty. Momentálně mi soundtrack dělá společnost při cestách rušnou Prahou a rozhodně ho doporučuji i vám.

Ukázky z alba si můžete poslechnout zde (musíte kliknout vlevo na kolonku  „listen“) a objednat si jej lze přes iTunes.

Castle Crashers (OST – Newgrounds)

castlecrashersostys5Před necelým rokem vyšla pro X360 nezávislá a velmi působivá beat-em-up akce Castle Crashers. Kromě zábavné hratelnosti disponuje i skvělým soundtrackem, který vás určitě šmahem vrátí dvě desetiletí nazpět mezi tóny klasických videoher jako Xenon nebo Castlevania. A o tom to je. Soundtrack k Castle Crashers je totiž esencí této klasické videoherní muziky, kdy má každá skladba zcela jinou náladu podle prostředí, kde se naši hrdinové právě nacházejí, a přesto to celé záhadným způsobem drží pohromadě. Sem tam slyšíte undergroundovou a typicky videoherní elektroniku, jindy dětské melodické žvatlání nebo fantasy či orientální motiv odpovídající magickému prostředí hry.  Stále jde ale o hudbu pevně semknutou s podstatou videoher a místo megalomanských orchestrálních obrazů vám tak před očima jednoduše rotují pixely. Jednoznačně doporučuji, pokud chcete slyšet něco, co odkojila herní kultura. Toto je žánr sám pro sebe.

 

Jak udělat správný konspirační dokument?

gob1984aInternet je takřka absolutně svobodné médium. Poprvé v historii se může každý dostat k JAKÝMKOLI naprosto necenzurovaným informacím. Pokud víte, kde hledat, není problém sledovat přímý přenos televize Al Jazeera, vyhledat zákony platící v Jižní Americe, mrknout na propagační videa marxistů či neonacistů, sekání hlav ve fundamentálních státech nebo dokonce na sporadické záběry z nepropustné KLDR. Dle mého názoru je dostupnost informací všeho druhu správná, ovšem většina lidí není připravena na všeobecný informační boom a zkrátka si neví s takovým množstvím dat rady. Neví, jaké si vybrat, čemu věřit a nedokážou přemýšletnad jejich povahou. Dřív to pro ně bylo snadné – koukali na zprávy na Nově a z nich si udělali názor. Nyní dostali do rukou internet, na něm najdou různé blafy a mohou se tvářit zadumaně a vševědoucně. Největší slabinou tohoto fenomenálního komunikačního prostředku je právě to, že  se skrz něj může prezentovat doslova každý. I díky tomu roste fenomén konspiračních teorií.

Snad všichni jste slyšeli ultimátní kravinu, že za útoky z 11. září 2001 může samotná americká vláda, která dobrovolně obětovala své občany. S touto událostí se ale objevila celá řada „dokumentů“, z nichž nějznámnější je bezesporu Zeitgeist. Ostatní na sebe ale nenechaly čekat, v těsném závěsu najdeme amerického bolševika a psychopata Alexe Jonese a jeho Endgame, dále Esoteric Agenda a tucty dalších. Společné mají například to, že si během pár minut stihnou v šesti bodech protiřečit a vůbec jim to není blbé.

Do konce jsem viděl jen jediný z těchto „dokumentů“ a už to nechci v životě absolvovat, na to jsou mé nervy přeci jen příliš chabé. Myslel jsem si, že o konspiračních teoriích už slýchat nebudu a nechají mě na pokoji. V poslední době jsem ale zjistil skutečně alarmující fakt – v mém okolí není jen jeden, ale dokonce několik lidí, kteří jejich obsahu věří. Osobně znám lidi (byť se s nimi nijak nestýkám), co věří v „chemtrails“ – teorii, že kondenzační stopa za nadzvukovými letadly je ve skutečnosti sypání jedu do ovzduší, které je financováno vládou za účelem snížení imunity populace. Bohužel musím říct, že mi z toho do smíchu není ani omylem. Protože se ale bavím opravdu rád, rozhodl jsem se napsat pro autory dalších podobných konspiračních dokumentů návod, jak vše pojmout, aby jejich dílko mělo žádoucí účinek. Kdo najde sarkasmus či ironii, má u mě cukrátko.

1. Na začátku musí být vidět západ slunce. To je naprostá nutnost, abyste v sluníčkových lidičkách zažehnout pocit, že vám jde o harmonii. Nějaká meditativní hudba třetí ligy, co někdo ve spěchu splácal ve Fruity Loops. Pokud je autorem Milý Ivo z Vesmírných lidí, tím líp – tento pán totiž dobře ví, jak  se převibrovat na srdeční čakru. Po dostatečně dramatickém úvodu, při kterém by naivnější důchodci mohli nabýt pocit, že půjde o přírodovědný kousek z dílny ČT2, je třeba rázem otočit. Ne vše, je takové, jak se zdá, a lidé by měli více přemýšlet. Lidské zraky se obracejí často ke slunci, blabla, hvězdy, nějaké to hraní na city, že všichni máme společné předky a že účelem „dokumentu“ je podnítit vaše samostatné přemýšlení (SIC!!!!!).

2. Teď přichází chvíle na několik nezpochybnitelných mytologických a symbolistických pravd – Ježíš je ve skutečnosti Amon-Re, pyramidy byly postaveny díky chlapovi, co uměl levitovat i s těma kvádrama, Májové předpověděli konec světa na rok 2012  a protože byli fakt cool, tak mají stopro pravdu. Pokud se tak nestane a po půlnoci na Silvestra zbude jen kocovina, stane se to určitě o pět let později a tak dál. Ježíš je ryba, takže kdo má ve znaku rybu (včetně ostravské čtvrti Hrabová), je skrytý bigotní katolík. Kříž, svastika, jin jang, pentagram, znamení míru i logo na vašem toaletním papíru má stejný trojjediný význam. Symbol tady, symbol tam,  všude kam se podívám. Až mě z té esoterické tsunami začaly svědit koule.

3. Po tomto grandiózním úvodu, kdy vám KONEČNĚ dojde, že jste byli celí život slepí, přichází řada na středověký náběh k současnému nepříjemnému stavu, kdy celá planeta úpí pod světovou nadvládou. Takže aby bylo jasno, katolíci jsou ve skutečnosti satanisté a zednáři jsou taky satanisté. Zednáři a ilumináti založili Spojené státy, protože chtěli být závislí na Velké Británii. Proto deklarovali nezávislost a základní lidská práva a svobody,které ovšem měli v plánu jednou zrušit. Ti filutové! Ještěže jsou na světě CHYTŘÍ LIDÉ, kteří prohlédli jejich ďábelské plány. Nacisty dosadili k moci židé, ti mimochodem logicky řídili i druhou světovou vládu a můžou za holocaust. Kapitalismus a nacismus jedno jest, všechno bylo součástí plánu založit OSN, chápeš? To, že jde v současnosti o naprosto nevýkonou organizaci, s kterou si každý rád vytře prdel, naše politology a konspirátory nejspíš nezajímá. Nebo to prostě neví, což je pravděpodobnější.

4. Pak přichází řada na bezva info, že každý z bývalých i současných prezidentů USA je pokrevně příbuzný s rody evropských monarchů. Proč, když právě oni byli jejich největšími nepřáteli i podle těchto konspirátorů a údajní ilumináti byli zapřísáhlými odpůrci katolické církve, to asi nikdo neví. Stejně jako marně hledám nějakou pokrevní přízeň mezi prezidentem Barackem Obamou a Ludvíkem z Valois. No, přiznám, že jsem ji hledat ani nezkoušel, prostě jsem se podíval nejdřív na jednoho, pak na druhého. Na druhou stranu, kdo ví, co všechno nám vláda tají o možnostech genetiky. Třeba má francouzská šlechta nějakou vedlejší větev v Keni, co já vím.

5. Jakmile ukážete, že všichni mocní tohoto světa za posledních dva tisíce let jsou vlastně kámoši (Hitler a Chajim Weizmann hráli piškvorky, Putin se tajně líbá s Bushem, velký Mao občas zaskočil na psa za císařem Hirohito) a že teda mají nad vámi, OBYČEJNÝMI A SLUŠNÝMI LIDMI  (sic!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!) navrch.  To je ale fakt velká moc, co? Vy máte hovno, kamrlík někde v Karviné a oni mají všechno. Teď je třeba se utvrdit v tom, že MY jsme ti důležití a oni dva tisíce let nechtějí nic jiného, než moc nad námi, slušnými lidmi. Zív. Proto všichni tihle lidé nemají už 2000 let nic lepšího na práci, než tajit před námi plán na NWO – Nový světový řád, kdy se zredukuje počet obyvatel planety na 500 000 milionů, všichni Američané se pozavírají do koncentráků, do každého se uměle nasadí rakovina a až všichni umřou, bude tady vládnout theokracie. Důkaz toho je naprosto jasný, v Oregonu někdo vyfotil prázdný vlak. Prázdný, slyšíte? Je přece jasné, že JEDNOU jím budou vozit rebelující obyvatele do koncentráků! Můžete se na to podívat na youtube, těmto superinteligentním a spikleneckým zednářům, co mají pod palcem světová média totiž toto video uniklo, takže se můžete dozvědět celou pravdu. Nebo mrknout o odkaz dál, kterak se ony vlaky smrti nakládají auty značky Honda…

6. Myslíte si, že teď už jste diváka totálně vyčerpali novými informacemi a že po plánech na světovládu a vyhlídkách na plánovanou rakovinu nic jiného nevstřebá? Zase špatně, tytyty. Teď je super příležitost se vytasit s novými fyzikálními objevy, jejichž účelem je ukázat, že můžete PROKAZATELNĚ otevřít srdeční čakru (to se asi děje tak, že si nožem vyprstíte aortu) a bojovat se světovou vládou. S Hitlerem, Obamou, Bushem, Havlem a všemi dalšími zednáři, židy a zároveň nacisty, co jsou monarchové i republikáni najednou. Stačí k tomu znát základní fakta o lidském těle a vesmíru. Tak zaprvé, atom je dutý, jasné? Je dočista prázdný, celý svět je jen ve vašich myslích. Za druhé, emoce vibrují. Schovej to dildo, Bohumilo, a radši se napoj na hlas své lásky k bližnímu. Láska vibruje rychle, strach pomalu. Obojí je napojeno, a teď pozor, na váš GENETICKÝ KÓD, takže když jste šťastní, asi se vám rychleji tvoří bílkoviny. Super, doteď jsem myslel, že k nabrání svalové hmoty musím cvičit, teď vím, že účinnější je prostě být hipík. To jsou rány, to jsou podpásovky, co?

7. Teď je ta správná chvíle říct, že všechna média a reklamy vám něco podsouvají (neříkej!) a zneužívají k tomu barvy a zvuk. Například McDonald’s si ve vás dovoluje červenou a žlutou barvou vytvořit pocit napětí a stresu. Jakmile s tímto objevem přijdete, ukažte záběry na smrt nemocných dětí, umírajících žen, k tomu pusťte dark-ambientní hnědou frekvenci, z které si slabší povahy ukáknou do tangáčů a nechte to podbarvit nějakým zvláště holocaustovým komentářem o vině vlády. Samozřejmě ho musí vyprávět chlap démonicky nasvícený načerveno, aby bylo každému jasné, že je řeč o zlu. V tu chvíli možná někoho z vašich diváků napadne, že to už si snad fakt děláte prdel. Nebojte se – pořád se najde dost ignorantů, kteří sice prohlédnou satanské snahy McDonaldu, ale vaší manipulace se zvukem a světlem si nevšimnou. Fpoho.

8. Nyní je ta pravá chvíle na grandiózní závěr. Řekněte divákovi, že navzdory tomu, co právě viděl, se nemusí bát. Neříkejte mu proč, láska to přece udělá za vás. Nechte na monitoru běžet hypnotické obrazce, kterými vůbec nechcete nic říct a hodili jste je tam jen proto, že normální záběry došly. Do této hippie kulervoucí a rotující spršky epileptických LSD barev nechte znít medový komentář, v němž uhlazený lázeňský švihák řekne divákům, že jste jim celou dobu ic nepodsouvali a ať jsou oni těmi myslícími bytostmi, a ne jako ta většina nemyslící populace tupými ovcemi, co koukají na televizi, čtou knihy a hrají videohry místo toho, aby investigativně sledovali naučné dokumenty.

Pokud se budete těmito radami řídit, máte o pár tisíc stoupenců postaráno.

Ne, toto vůbec není žert. Ve výše jmenovaných dokumentech tyto „informace“ skutečně naleznete. Snažně vás prosím, než abyste se na ně dívali, poslouchejte Evu a Vaška. Dívejte se na venezuelské telenovely. Myslete si klidně, že Jiří Paroubek je spasitel národa českého. Cokoliv. Jen zkuste být zodpovědní a uvědomte si, že skrz internet může přijít opravdu VŠE, a proto je třeba umět vyhodnocovat informace víc, než kdy dříve.

 
komentářů 34

Posted by on Červen 4, 2009 in Publicistika